Autor: Jiří Mareš
Sekce 1: Učitel, jeho profesní příprava a rozvoj
Abstrakt: Přehledová studie upozorňuje, že tradiční diagnostika se opírá o dotazníky, které nejsou dostatečně citlivé na individuální pocity, názory, životní hodnoty, životní podmínky těch lidí, kteří odpovídají na zadané otázky. Přitom na základě výsledků, jež byly těmito dotazníky získány, se o lidech přijímají závažná rozhodnutí. Jedním z možných řešení je individualizovaná diagnostika, která se začíná používat při výzkumech kvality života lidí. Míra individualizace může v dotaznících nového typu gradovat. Např. Dijkers rozlišuje sedm typů: 1. badatel definuje proměnné, badatel jim přiděluje váhu, 2. badatel definuje proměnné, respondent jim přiděluje váhu, 3. badatel definuje proměnné, respondent doplňuje další proměnné, ale nepřiděluje jim váhu, 4. badatel definuje proměnné, respondent doplňuje další proměnné a přiděluje jim váhu, 5. respondent sám definuje proměnné, ale explicitně jim nepřiděluje váhu, 6. respondent sám definuje proměnné a explicitně jim přiděluje váhu, 7. respondent globálně „definuje“ proměnné a globálně jim „přiděluje váhu“. Na příkladu francouzského dotazníku SQLP – Subjective Quality of Life Profile (Dazord et al., 1995, 1998) studie ukazuje, jak se s individualizovaným dotazníkem pracuje. Autor studie zdůrazňuje, že individualizovaná diagnostika kvality života může být inspirací pro pedagogickou i psychologickou diagnostiku.
Klíčová slova: kvalita života; diagnostika; individualizovaná diagnostika; pedagogika; pedagogický výzkum
-
Článek ke stažení v češtině [PDF]: INDIVIDUALIZOVANÁ DIAGNOSTIKA ČLOVĚKA – INSPIRACE PRO METODOLOGII PEDAGOGIKY
Title: INDIVIDUALIZED ASSESSMENT OF A MAN: IINSPIRATION FOR EDUCATIONAL METHODOLOGY
Abstract: The review study draws attention to the fact that traditional psychological assessment relies on questionnaires which are not sensitive enough to individual experiences, viewpoints, values and living context of research participants. However, the results gathered with help of those questionnaires serve a basis for important decisions made about people. One of the possible solutions could be an individualized assessment, which has just started to be used in quality of life research. Level of individualization can gradually shift in the new types of questionnaires. Dijkers (2003), for instance, distinguishes seven types of those: 1) researcher defines variables and determines their weight, 2) researcher defines variables, participant determines their weight, 3) researcher defines variables, participant adds other variables but does not determine their weight, 4) researcher defines variables, participant adds other variables and determines their weight, 5) participant defines variables but does not explicitly determine their weight, 6) participant defines variables and explicitly determines their weight, 7) participant globally “defines” variables and globally “determines their weight”. With an example of French questionnaire SQLP – Subjective Quality of Life Profile (Dazord et al., 1995, 1998), the study demonstrates application of such individualized assessment in research. The author of the study points out that the individualized assessment of quality of life can be inspiring for both educational and psychological assessment.
Key Words: quality of life; assessment; individualized assessment; education; educational research
Download the article in English [PDF]: Not available