Nesprávná odpověď A
U pravděpodobnostního výběru sice vybraní jedinci předem neví, že budou vybráni, ale nelze to považovat za výhodu, která by pravděpodobnostní výběr povyšovala nad jiné způsoby výběru. Také u jiných způsobů výběru (např. kvótní výběr, dostupný výběr) vybraní jedinci předem neví, že budou vybráni. Pouze u tzv. samovýběru (sebezařazení do výzkumu pouze na základě vlastního rozhodnutí) jedinci předem vědí, že budou „vybráni“, ale v tomto případě není problematické ani tak to, že to předem vědí, jako spíš to, že se do výzkumu zařadili na základě určitých charakteristik (např. vyhraněných postojů, zájmu o téma apod.), které narušují reprezentativnost výběrového souboru, a tím zkreslují výsledky výzkumu.
Nesprávná odpověď B
Pravděpodobnostní výběr je většinou dražší, v každém případě organizačně náročnější než jiné způsoby výběru, protože vyžaduje získání tzv. opory výběru (úplného seznamu jednotek, z nichž se vybírá), náhodné losování a opakované kontaktování vybraných jedinců, kteří na výzvu k zapojení do výzkumu nereagují.
Správná odpověď C
Výběr účastníků do výzkumu na základě pravděpodobnosti zajišťuje nejlepší možnou reprezentaci zkoumané populace, tj. rovnoměrné zachycení všech typů jednotek a vyvážené zastoupení nejen kontrolovaných, ale i neznámých či obtížně měřitelných vlastností tak, jak jsou tyto vlastnosti zastoupeny v populaci. To minimalizuje systematické zkreslení i tam, kde předem nevíme, co všechno je pro zkoumané téma důležité, a umožňuje používání metod inferenční statistiky (tj. odhadování populačních parametrů a testování hypotéz o nich), které jsou podstatou kvantitativního výzkumu.
Nesprávná odpověď D
Výběrový soubor vybraný pravděpodobnostním výběrem dobře reprezentuje populaci. To znamená, že je homogenní, pouze pokud je homogenní i populace, ze které byli jedinci do výzkumu vybíráni, rozhodně ne vždy.
