Nesprávná odpověď A
U pravděpodobnostního výběru sice vybraní jedinci předem neví, že budou vybráni, ale nelze to považovat za výhodu, která by pravděpodobnostní výběr povyšovala nad jiné způsoby výběru. Také u jiných způsobů výběru (např. kvótní výběr, dostupný výběr) vybraní jedinci předem neví, že budou vybráni. Pouze u tzv. samovýběru (sebezařazení do výzkumu pouze na základě vlastního rozhodnutí) jedinci předem vědí, že budou „vybráni“, ale v tomto případě není problematické ani tak to, že to předem vědí, jako spíš to, že se do výzkumu zařadili na základě určitých charakteristik (např. vyhraněných postojů, zájmu o téma apod.), které narušují reprezentativnost výběrového souboru, a tím zkreslují výsledky výzkumu.

Nesprávná odpověď B
Pravděpodobnostní výběr je většinou dražší, v každém případě organizačně náročnější než jiné způsoby výběru, protože vyžaduje získání tzv. opory výběru (úplného seznamu jednotek, z nichž se vybírá), náhodné losování a opakované kontaktování vybraných jedinců, kteří na výzvu k zapojení do výzkumu nereagují.

Správná odpověď C
Výběr účastníků do výzkumu na základě pravděpodobnosti zajišťuje nejlepší možnou reprezentaci zkoumané populace, tj. rovnoměrné zachycení všech typů jednotek a vyvážené zastoupení nejen kontrolovaných, ale i neznámých či obtížně měřitelných vlastností tak, jak jsou tyto vlastnosti zastoupeny v populaci. To minimalizuje systematické zkreslení i tam, kde předem nevíme, co všechno je pro zkoumané téma důležité, a umožňuje používání metod inferenční statistiky (tj. odhadování populačních parametrů a testování hypotéz o nich), které jsou podstatou kvantitativního výzkumu.

Nesprávná odpověď D
Výběrový soubor vybraný pravděpodobnostním výběrem dobře reprezentuje populaci. To znamená, že je homogenní, pouze pokud je homogenní i populace, ze které byli jedinci do výzkumu vybíráni, rozhodně ne vždy.

Správná odpověď A
Pozorování má nezastupitelný význam pro zachycení reálného průběhu vzdělávacích procesů. Ne vždy je však pozorovatel schopen dostat se za smyslově pozorovatelnou stránku sledovaných jevů, a proto je dobré pozorování ve výzkumu kvality výuky kombinovat s dalšími metodami sběru dat.

Nesprávná odpověď B
Přestože současný výzkum kvality výuky doporučuje kombinování více zdrojů dat, ředitelé zpravidla nejsou považováni za vhodné informanty, protože informace o průběhu výuky získané od ředitelů jsou značně zprostředkované, což zvyšuje riziko zkreslení výsledků.

Správná odpověď C
Současné přístupy ke konceptualizaci kvality výuky zdůrazňují roli žáků jako svého druhu expertů s bohatou zkušeností s různě vedenou výukou, kterou dokážou poměrně spolehlivě posoudit. Žákům se také stále více přiznává role aktérů, kteří mají zásadní vliv na to, jak využijí učitelem vytvářené příležitosti k učení. Proto je zjišťování žákovských percepcí pomocí dotazníků vhodnou metodou sběru dat o kvalitě výuky, je však vhodné ji kombinovat s dalšími zdroji dat, protože percepce některých aspektů kvality výuky jsou ovlivněny individuálními vlastnostmi žáků (např. dosaženou úrovní znalostí a dovedností), což může zkreslovat výsledky.

Správná odpověď D
Učitelské sebehodnocení může na jednu stranu vést ke zkreslení výsledků o reálném průběhu výuky v důsledku tendence k sociálně žádoucímu odpovídání. Na druhou stranu je učitelské sebehodnocení jedinou možností, jak zjišťovat učitelské postoje a přesvědčení, které pomáhají porozumět chování učitelů a učitelek během výuky, např. v dnes velmi aktuální oblasti individualizace výuky nebo práce s heterogenními žákovskými kolektivy. Dotazníky pro učitele jsou tedy vhodnou metodou, ale je dobré je kombinovat s dalšími zdroji dat.

Nesprávná odpověď A

Naopak, pokud výzkumník terén dobře zná, je pravděpodobnější, že bude používat jazyk, jemuž účastníci rozumí, a ptát se na věci, které jsou pro ně relevantní.

Nesprávná odpověď B

Naopak, znalost terénu spíše otvírá dveře a usnadňuje přístup k účastníkům výzkumu díky existujícím kontaktům, znalosti formálních i neformálních struktur a větší ochotě oslovených osob ke spolupráci s někým, kdo pro ně není cizí.

Nesprávná odpověď C

Může se stát, že příliš úzké osobní vztahy mezi výzkumníkem a některými účastníky výzkumu povedou k tomu, že tito účastníci budou zkreslovat své odpovědi, aby se svému kamarádovi zavděčili nebo aby se před ním „neshodili“. Nejde však o největší riziko výzkumu ve známém terénu.

Správná odpověď D

Do každého výzkumu vnáší výzkumník své předchozí zkušenosti, předpoklady a předporozumění, které mu mohou zabránit vidět v datech to, co je důležité. Ve známém terénu je však toto riziko větší než jinde, protože znalost terénu výzkumníka nenutí ptát se, proč určité jevy existují nebo jakými praktikami jsou udržovány. Členovi komunity stačí vědět, že určité jevy existují, což mu může zabraňovat dostat se z popisné úrovně na úroveň analytickou.

Nesprávná odpověď A

Naopak, s rozdělením účastníků do skupin nemá výzkumník u přirozeného experimentu žádnou práci. Skupiny se vytvoří přirozeně a výzkumník přijde „k hotovému“.

Správná odpověď B

Největší slabinou přirozeného experimentu je potenciální přítomnost intervenující proměnné, tj. vlastnosti, která ovlivňuje jak rozdělení jedinců do skupin, tak jejich výsledky na výstupu. Například socioekonomické znevýhodnění může být důvodem pro zavedení určitého opatření (rozdělení do skupin), ale zároveň ovlivňuje i dosažené výsledky vzdělávání. Naproti tomu u pravého (randomizovaného) experimentu jsou díky náhodnému rozdělení jedinců do experimentální a kontrolní skupiny tyto skupiny vzájemně srovnatelné a liší se pouze v tom, zda byly, nebo nebyly vystaveny určitému působení. Potenciální intervenující proměnné je v přirozeném experimentu možné měřit a kontrolovat vhodnými technikami analýzy dat, výzkumník však nikdy nemá jistotu, že se mu podaří zohlednit všechny působící intervenující proměnné. Přesto jsou přirozené experimenty cenné, zvláště v situacích, kdy by byl pravý experiment nemožný nebo neetický.

Nesprávná odpověď C

To je sice pravda, ale není to největší slabina přirozeného experimentu.

Nesprávná odpověď D

To, že zkoumané procesy probíhají v přirozeném prostředí, je spíše výhodou, která zvyšuje ekologickou validitu výzkumu, tj. platnost výsledků v reálném světě.

Správná odpověď A

Na rozdíl od kvantitativního výzkumu, v němž je důležité zajistit dobrou reprezentaci zkoumané populace, je pro kvalitativní výzkum klíčová dobrá reprezentace zkoumaného jevu. K tomu se často používá tzv. teoretické vzorkování. To znamená, že další respondenty výzkumník vybírá podle toho, jaké koncepty se mu vynořují v průběhu analýzy, aby měl dostatečně bohatá data pokrývající všechny teoreticky nosné dimenze zkoumaného jevu včetně těch, které se v dosud nasbíraných datech ještě nevyskytly.

Správná odpověď B

Když výzkumník analyzuje data souběžně s jejich sběrem, může si všimnout, že realita v terénu neodpovídá jeho původním předpokladům. Díky tomu tak může upravit nebo doplnit otázky v rozhovorech s dalšími respondenty. Zároveň mu konfrontace s novými surovými daty pomáhá ověřovat platnost jeho analytických interpretací. Sama o sobě však analýza probíhající souběžně se sběrem nových dat předporozumění výzkumníka neodstraní, výzkumník ho musí průběžně aktivně reflektovat a problematizovat, např. pomocí kladení otázek.

Nesprávná odpověď C

Souběžný sběr a analýza je naopak organizačně náročnější, než kdyby tyto dvě fáze probíhaly za sebou.

Nesprávná odpověď D

Náročnost anonymizace citlivých osobních dat závisí na tom, kolik takových dat respondenti sdělili. Souběžný průběh sběru a analýzy dat ji nezjednodušuje.

Nesprávná odpověď A

Je pravda, že statistická významnost je složitý koncept, ale není to důvod pro uvádění věcné významnosti.

Nesprávná odpověď B

Aby mohl být vztah mezi proměnnými interpretován jako kauzální, musí být splněny tři podmínky: musí existovat souběžné změny v obou proměnných, změny musí probíhat v logickém časovém pořadí, musí být vyloučeno působení další (vnější) příčiny. Míry statistické i věcné významnosti vypovídají pouze o tom, zda je splněna první podmínka.

Nesprávná odpověď C

Naopak, nulovou hypotézu zamítáme právě tehdy, když je výsledek statisticky významný.

Správná odpověď D

Statistická významnost výzkumníkovi říká, zda výsledek, který pozoruje ve svých datech, nebyl dosažen náhodou a je možné ho zobecnit na populaci. Věcná významnost se zabývá tím, zda je výsledek užitečný. Zásadní nevýhodou statistické významnosti je její závislost na velikosti vzorku, takže při dostatečné velikosti vzorku vychází i velmi nízké hodnoty jako statisticky významné. Aby nebyly přeceňovány výsledky, které sice existují v populaci, ale mají zanedbatelný význam pro praxi nebo pro budování teorie, doporučuje se uvádět vedle statistické významnosti i významnost věcnou, která udává velikost efektu v mírách srovnatelných napříč výzkumy. Míry věcné významnosti se dělí na míry měřící rozdíl mezi dvěma skupinami (např. Cohenovo d) a míry vyjadřující vysvětlený rozptyl (např. Pearsonovo r, Fischerova η²).

Správná odpověď A

Návratnost je podíl získaných odpovědí z celkového počtu oslovených respondentů. Čím je tento podíl vyšší, tím větší je pravděpodobnost, že odpovědi poskytli zástupci celého spektra oslovených respondentů. Při nízké návratnosti zpravidla není jasné, kterou část oslovených respondentů reprezentují ti, co odpověděli, což snižuje vypovídací hodnotu výsledků.

Nesprávná odpověď B

Nízká návratnost nutně neznamená, že ti respondenti, kteří dotazník vyplnili, odpovídali sociálně žádoucím způsobem. Naopak se často jedná o motivované jedince, kteří se chtějí k tématu vyjádřit, protože mají silný názor a ten chtějí s výzkumníky upřímně sdílet.

Nesprávná odpověď C

Ke zkreslení výsledků pod vlivem aktuální nálady nebo události může dojít i při vysoké návratnosti.

Nesprávná odpověď D

Špatně formulované otázky generují nekvalitní data v každém případě, bez ohledu na míru návratnosti.

Nesprávná odpověď A

Za určitých podmínek může sice oslovování respondentů přes sociální sítě poskytnout dobrou návratnost (např. když jde o specifickou cílovou populaci, která se sdružuje na sociálních sítích), obecně však sdílení dotazníků přes sociální sítě není považováno za vhodnou strategii kvůli nedostatečné personalizaci (hromadnému cílení „na všechny“). Oslovování respondentů přes sociální sítě je také problematické u citlivých témat, u nichž mohou sociální sítě narušovat důvěru v zachování anonymity.

Správná odpověď B

Dotazníky často obsahují otázky, které mohou být vnímány jako citlivé, ale zároveň jsou pro výzkum potřebné (např. otázky na socioekonomické postavení). Pokud nechceme respondenty od vyplňování dotazníku odradit, je důležité získat jejich důvěru v zachování anonymity a důvěrnosti poskytnutých odpovědí. Také je vhodné zařadit citlivé otázky až na konec, kdy už mají respondenti lepší představu o obsahu dotazníku a jsou s výzkumem více obeznámeni.

Nesprávná odpověď C

Pro většinu lidí je vyplňování dotazníku ztráta času. Pokud chceme, aby nám oslovení respondenti dotazník vyplnili, měli bychom jim to co nejvíce usnadnit a zpříjemnit. Nadměrné používání odborných termínů je naopak spíš odradí. Dotazník by měl být jasný a srozumitelný.

Nesprávná odpověď D

Kolikrát jste sami nějaký úkol odložili na později a pak na něj zapomněli? Návratnost dotazníků naopak zvýší (citlivé) upomínání respondentů s žádostí o vyplnění.

Nesprávná odpověď A

Naopak, mezinárodní klasifikace ISCED odhlíží od národních specifik a zdůrazňuje prvky, které jsou různým vzdělávacím systémům společné. Převádí (mapuje) národní specifika na jednotnou, univerzálně použitelnou strukturu.

Správná odpověď B

Mezinárodní klasifikace ISCED uspořádává vzdělávací programy do jednoznačně definovaných úrovní a kategorií na základě definovaných kritérií, jako jsou zaměření programu (všeobecné vs. odborné), ukončení úrovně vzdělávání (ukončení obvykle vede k získání kvalifikace uznávané národními úřady), přístup k vyšším úrovním ISCED. Tato obecně definovaná kritéria, pomocí nichž je možné zatřídit existující vzdělávací programy, umožňují porovnávat údaje z různě strukturovaných vzdělávacích systémů, např. porovnat, jaký je v různých zemích podíl osob ve všeobecném vs. odborném středním vzdělávání.

Správná odpověď C

Definování zkoumané populace pomocí klasifikace ISCED je jednoznačné, protože vychází z obecně platných kritérií popisujících úroveň a odbornost vzdělávacích programů. Používání klasifikace ISCED usnadňuje odbornou komunikaci i mimo rámec srovnávací pedagogiky, např. vymezení zkoumané populace žáků 2. stupně ZŠ v článku pro mezinárodní časopis označením ISCED 2 je jistě pro mezinárodní publikum srozumitelnější než doslovný anglický překlad (např. second stage of basic school).

Nesprávná odpověď D

Mezinárodní klasifikace ISCED uspořádává různé vzdělávací programy do vzdělávacích úrovní a oborů. Tím sice odráží míru složitosti a odbornosti obsahu vzdělávacího programu, ale neurčuje, jakých schopností absolventi různých programů skutečně dosáhnou. Ke srovnání dosažených schopností absolventů jsou vhodnější standardizované didaktické testy.