Generativní umělá inteligence ve vzdělávání: Příležitosti, výzvy a nové kompetence
Úterý 2. 9. 2025 16:00-17:00 (plenární referát)
prof. Mgr. Kamil KOPECKÝ, Ph.D.
Generativní umělá inteligence (AI) je zde a její vývoj nabírá na rychlosti. Zasahuje do vzdělávání na všech úrovních, ovlivňuje také vědeckou produkci. Tato technologie přináší nové příležitosti, ale také řadu výzev, jako jsou problémy s halucinováním (generování nepravdivých informací), otázky autorského práva (a jeho narušování), bias (předsudky zakódované v modelech) a rizika spojená s neetickými praktikami, jako je plagiátorství.
Přednáška se zaměří na klíčové aspekty spojené s generativní AI:
- Jak AI mění přístup k učení, výuce a tvorbě obsahu?
- Jak čelit rizikům, jako jsou halucinace, bias nebo problémy s autorskými právy?
- Jaké chyby generativní AI dělá, například při práci s úlohami z CERMAT testů, a jak se tyto chyby mohou stát podnětem k lepšímu pochopení jejích limitů?
Na základě dat z výzkumu Čeští žáci a umělá inteligence (2024) si ukážeme konkrétní způsoby, jak žáci AI využívají, včetně příkladů jejího zneužití. Budeme diskutovat také o tom, jak mohou pedagogové reagovat na nové výzvy a jak mohou být do vzdělávací praxe integrovány odpovědné přístupy k využívání AI. Přednáška nabídne nejen přehled možností a rizik spojených s generativní AI, ale také konkrétní příklady z praxe, které ilustrují, jak technologie ovlivňuje vzdělávání i hodnocení, a inspiruje k diskusi o jejím etickém a efektivním využívání.
Teaching with Technology: Oral History in the Classroom
Středa 3. 9. 2025 15:20-16:20 (plenární referát)
assoc. prof. Mark Goldberg, Ph. D.
This presentation explores the methods and practice of oral history as a window into the role of technology in education. Oral history’s commitment to historical subjects and to the archive offers important pedagogical opportunities to teach historical inquiry to undergraduate and graduate students. Through the Center for Public History at the University of Houston, I have linked several courses with community institutions to document the environmental and immigration histories of Houston, Texas, USA. By centering courses on oral history, my students learned first-hand the significance of working with communities when analyzing the past, the responsibility of documenting history, the archival process, and the role of technology in historical research. These learning outcomes have benefited students intellectually and practically speaking, as they have acquired important knowledge and skills for any career.
Od výzkumu k veřejné debatě: Jak přenášet výzkumná zjištění do vzdělávání a do veřejného prostoru?
Středa 3. 9. 2025 13:30-15:00 (panelová diskuze)
Výzkum ve vzdělávání má potenciál významně ovlivňovat vzdělávací politiku a vzdělávací praxi. Jeho reálný dopad však závisí nejen na kvalitě samotného výzkumu, ale především na způsobu, jakým jsou jeho zjištění komunikována směrem ke klíčovým aktérům ve vzdělávání, k veřejnosti a k médiím.
Panel se zaměří na aktuální výzvy v této oblasti – od balancování mezi akademickou přesností a srozumitelností, přes práci s médii a sociálními sítěmi, až po etické aspekty prezentace výzkumných zjištění. Zkušení panelisté z různých oblastí (akademické prostředí, vědecká žurnalistika, školní praxe) budou sdílet konkrétní příklady úspěšných i problematických případů komunikace výzkumu a společně s publikem budou hledat efektivní strategie pro smysluplné sdílení výzkumných poznatků.
Moderuje: Pavla Hubálková
Vystudovala Klinickou biochemii na VŠCHT a doktorát z Neurověd na 3. lékařské fakultě UK. Po výzkumných zkušenostech na ústavech Akademie věd ČR a Fulbrightově stipendiu na Northwestern University v Chicagu se zaměřila na vědeckou komunikaci. Působila jako redaktorka magazínu UK Forum, nyní píše pro WIRED.CZ. Je spoluautorkou první české knihy o komunikaci vědy a v roce 2024 získala vládní cenu za popularizaci vědy. Aktivně se podílí na činnosti Czexpats in Science.
Magdalena Benešová
V současné době působí jako ředitelka Gymnázia Paměti národa. Učitelství a vzdělávání se jako učitelka, lektorka, školitelka a metodička věnuje více než 15 let. S organizací Post Bellum ), kde vede Oddělení vzdělávání, spolupracuje od roku 2011. Stála u zrodu projektů Příběhy našich sousedů a zážitkových workshopů Paměti národa. Vedla dvousemestrální kurz pro budoucí učitele na PedF UK s tematikou užití metod orální historie a práce s pamětníkem ve výuce, je autorkou konceptu vzdělávacích seminářů pro pedagogy.
Ivana Fellnerová
Odborná asistentka na Univerzitě Palackého v Olomouci (fakulty PřF a LF). Dlouhodobě se věnuje popularizaci vědy (přednášky pro Týden mozku, Science Cafe, Noc vědců, Badatel, Přírodovědný jarmark aj.). Úzce spolupracuje s olomouckým muzeem vědy Pevnost poznání. Je lektorkou Dětské univerzity, Univerzity 3. věku a předsedkyní vzdělávacího spolku Pro poznání z. s., pod jehož záštitou garantuje 3-semestsrální vzdělávací cyklus pro seniory: Blízká setkání 3. věku.
Michal Kalman
Vystudoval obor rekreologie na UP, svá studia obohatil o stáže v Jihoafrické republice, v Holandsku, Anglii, USA, Kambodži, Filipínách, Singapuru, Malajsii a dalších. Na UP v r. 2013 dokončil doktorský studijní program. Vede několik výzkumných a rozvojových projektů zaměřených na aktivní životní styl, přičemž si nejvíce cení studie HBSC, do které byl zvolen světovým HBSC/WHO shromážděním jako zástupce pro ČR.
Jiří Vymětal
V Ostravě vystudoval učitelství českého jazyka a literatury a dějepisu, v Olomouci učitelství výchovy k občanství. V roce 2005 začal učit v ZŠ Horka nad Moravou, od roku 2013 pak v Olomouci-Nemilanech. Od školního roku 2017/18 je ředitelem ZŠ a MŠ Olomouc, Svatoplukova 11. Je spoluautorem publikací o globálním rozvojovém vzdělávání, učebnice Etická výchova, autorem cestopisu Cesta polem hvězd, držitelem ocenění Ředitel roku 2018/19.