Autor: Ilona Kočvarová, Petr Soukup
Klíčová slova: vysoká škola, studijní program, studijní předmět, metodologie, statistika
Abstrakt: Cílem příspěvku je prezentovat výzkumné šetření zaměřené na analýzu vysokých školách v České republice. Zaměřujeme se na metodologické studijní předměty, jejich vybrané charakteristiky a frekventovanost, na porovnání a zhodnocení situace napříč republikou. Příspěvek reflektuje současnou situaci vysokoškolské přípravy pedagogů, jejíž součástí jsou tradičně základy metodologie pedagogického výzkumu. Pokud se pedagogové pustí na akademickou dráhu, ukazuje se však, že mají v oblasti metodologie značný deficit v porovnání s výzkumníky v dalších sociálně vědních oblastech (Jurajda et al, 2015; Prenzel, 2012). Pedagogický výzkum pak není schopen se prosadit ve školské politice (Štech, 2012) a tudíž v praxi. Ačkoli v rozvoji pedagogické metodologie lze v poslední době zaznamenat zlepšení (Knecht, Lojdová, Majerčíková, 2016), v kontextu zvyšujících se požadavků na metodologické standardy výzkumů je nutné zasadit se ještě o výraznější posun kupředu. Je proto třeba kriticky zhodnotit současný stav metodologické přípravy pedagogů nejen s ohledem na jejich potenciální uplatnění v akademické sféře, ale i v praxi. Šetření je postaveno na obsahové analýze webových informačních systémů českých veřejných vysokých škol se zaměřením na pedagogické studijní programy (bakalářské, magisterské a doktorské) a v nich nabízené metodologicky orientované studijní předměty. Metodologická průprava studentů pedagogiky je, jak ukazují naše zjištění, velmi obecná. Na všech sledovaných úrovních studijních programů se výuka stále vrací k základním metodologickým tématům. Specializované metodologické či statistické kurzy jsou výjimkou a týkají se téměř výhradně doktorských studijních programů. Podobně zaměřenou studii s obdobnými výsledky publikovali Kofroň a Kruntorádová (2015) v oblasti politologie.