Posterová sekce
Autoři: Pavel Neumeister, Štefan Chudý, Lucie Kučerová, Bohdana Richterová
Abstrakt: Cílem posteru je prezentovat dílčí výsledky výzkumu historických proměn dějin pedagogiky jako specifické oblasti pedagogického výzkumu. Dějiny pedagogiky jsou s ohledem na zaměření výzkumu chápány jako oblast pronikání dobových ideologických diskursů do diskursu pedagogiky. Téma prezentace se zabývá oblastí dějin pedagogiky jako oblasti tvorby a prezentací metanarací (velkých vyprávění), které dávají pedagogické vědě významový a hodnotící charakter a legitimují její dobový diskurs. Historiografie má pro nás sama o sobě „omezenou“ vypovídací hodnotu. Proto je nutné ji posuzovat ve vztahu ke svému okolí. K tomu, aby bylo možné pochopit funkci a její postavení v rámci určité kultury, tzn. dojít kj „porozumění“, je nutné chápání interpretační hodnoty historiografie rozšířit. Předpokladem porozumění je vždy určité předporozumění. Toto předporozumění je různým způsobem podmíněno, především dějinností našeho bytí na světě, které se projevuje v naší potřebě vztahovat svou realitu a její interpretaci k obecným kontextům. Pokud se dějinnost bytí projevuje v jazyce, musí se zákonitě projevit v celé lidské kultuře. Důsledkem dějinnosti bytí je hermeneutický kruh, ve kterém je každé porozumění ovlivněno předporozuměním toho, kdo se snaží porozumět. Jestliže chci toto předporozumění reflexívně osvětlit, pak to činím opět v určitém předporozumění, které je neosvětleným předpokladem. Nikdy neexistuje východisko bez jakéhokoli předpokladu. Nemůžeme sebe vyreflektovat ze své konkrétní existence do čirého, , Já myslím“. Vždycky už s sebou přinášíme sami sebesvůj dějinný horizont porozumění. Toto předporozumění je také základem narativní funkce dějin pedagogiky. Jestliže porozumění procesu výchovy a vzdělávání vyžaduje předporozumění vnímajícím subjektem, pak přijetí jeho společensky platnézávazné podoby vyžaduje předchozí legitimizaci. Tato legitimizace je zajištěna vytvářením metanaracívelkých příběhů, do jejichž významového kontextu je možné vlastní interpretace vkládat. V rámci výzkumu byly využity následující metody: obsahová analýza, diskursivní analýza (CDA), fenomenografické metody. Prezentovanými výsledky budou: výčet klíčových metanarací identifikovaných v dějinách pedagogiky, konstrukce indikátorů dobových diskursů pedagogiky, identifikace vztahu dobových metanarací a dobových diskursů pedagogiky na základě konstruovaných indikátorů.
Klíčová slova: N/A
Článek ke stažení [PDF]: Není k dispozici.
Title: HISTORY OF TEACHING HISTORYNEW RESEARCH AREA, POSSIBLE METHODOLOGICAL APPROACHES
Abstract: The aim of the poster is to present partial results of research into historical changes in the history of pedagogy as a specific area of teaching research. The history of pedagogy is understood as an area of penetration of period ideological discourse into the discourse of pedagogy. The subject of the presentation deals with the field of the history of pedagogy as the area of creation and presentation of metanations (large stories), which give pedagogical science a significant and evaluation character and legitimise its period discourse. The historiography itself has a „limited“ storytelling value for us. It must therefore be assessed in relation to its surroundings. In order to understand the function and its position within a particular culture, i.e. to „understand“ it is necessary to extend the interpretation value of historiography. There is always a precondition for understanding. This prediction is made conditional in different ways, especially by the history of our existence in the world, which manifests itself in our need to relate our reality and its interpretation to general contexts. If the history of being manifests itself in language, it must inevitably manifest itself throughout human culture. The consequence of the history of being is a hermeneutic circle in which every understanding is influenced by the prediction of who is trying to understand. If I want to illuminate this prediction reflectively, then I’m doing it again in a certain prediction, which is an unilluminated precondition. There’s never a way out without any assumption. We cannot reflect ourselves from our particular existence to a clear „I think.“ We always bring with us our own historical horizon of understanding. This prediction is also the basis of the narrative function of the history of pedagogy. If understanding of the process of education and education requires preconceptions by a sentient body, the acceptance of its socially binding form requires prior legitimacy. This legitimisation is ensured by the creation of large-scale stories that can be translated into a significant context. The following methods were used in the research: content analysis, discretionary analysis (CDA), phenomenographic methods. The results presented will be: a list of key metanations identified in the history of pedagogy, the construction of indicators of period disks of pedagogy, the identification of the relationship of period metanations and period disks of pedagogy based on constructed indicators.
Keywords: N/A
Download the article in English [PDF]: Not available.