Autor: Tomáš Janík, Tomáš Janko, Karolína Pešková, Michaela Spurná, Petr Knecht, Karel Ševčík
Klíčová slova: postoje ke změnám kurikula, učitelé základní školy, polostrukturovaný rozhovor
Abstrakt: Cílem příspěvku je představit hlavní výsledky výzkumného šetření, které zjišťovalo, jak učitelé ZŠ vnímají proběhlou kurikulární reformu a zda existuje souvislost mezi jejich postoji k reformě a používáním kurikulárních dokumentů v praxi. Šetření je druhou fází projektu GAČR Mezi akceptací a resistencí: Vnímání kurikulárních změn učiteli v období deseti let implementace reformy (GA15-05122S), který analyzuje, jak učitelé (ne)přijímají kurikulární reformu po deseti letech od jejího etablování na školách. Teoretický rámec šetření vychází z tzv. Concern based adoption modelu (George, Hall, & Stiegelbauer, 2006), který implementaci kurikulárních změn operacionalizuje na třech úrovních – vlastnosti zaváděné změny (innovation configuration map), postoje aktérů ke změně (stages of concern) a míra implementace změny (levels of use). V souladu s uvedeným modelem předpokládáme, že procesy a rozhodnutí týkající se kurikulárních změn v praxi jsou subjektivní povahy (Fullan, 2007). Rozhodující faktor ovlivňující úspěšnost kurikulárních změn proto reprezentují učitelé, jako aktéři realizující zamýšlené změny v praxi. Interpretace kurikulárních změn učiteli vychází z jejich osobních přesvědčení, interpretací a zkušenosti (Vähäsantanen & Eteläpelto, 2011). Šetření představuje druhou fázi obsáhlejšího výzkumu zjišťujícího, jak učitelé základních škol vnímají proběhlou kurikulární reformu. Celkem autoři realizovali 18 polostrukturovaných rozhovorů, v nichž respondenti odpovídali na otázky týkající se jejich postojů a zkušeností s reformou. Zjišťovány byly také souvislosti mezi postoji respondentů k reformě, vnímanou zdatností a používáním kurikulárních dokumentů. V návaznosti na rozhovory byly uskutečněny 3 případové studie s vybranými učiteli – dle jejich převažujícího postoje na kontinuu mezi akceptací a rezistencí. Získaná data byla zpracována prostřednictvím tematického kódování a vyhodnocena pomocí kvalitativní obsahové analýzy. V návaznosti na předchozí dotazníkové šetření je možné rozdělit respondenty dle jejich převažujícího postoje k reformě na rezistentní, akceptující a neutrální. Detailnější pohled prostřednictvím rozhovorů a případových studií ukázal, že postoje učitelů k reformě se před a po jejím zavedení mohou měnit. Jedná se o změny na kontinuu mezi akceptací a rezistencí – respondent měl např. pozitivní očekávání vůči reformě, ale nyní vlivem zkušeností a bariér při implementaci zastává vůči reformě negativní postoj.