Autor: Michaela Spurná
Klíčová slova: transfer, akademik, učitel, pedagogický výzkum, pilotní šetření, dotazníky
Abstrakt: Cílem pilotního šetření bylo ověřit výzkumné nástroje, které byly zkonstruovány k identifikaci transferu pedagogického výzkumu učiteli a akademiky: vnímání transferu jako procesu, vnímání účelu využívání poznatků, zdroje užívané při hledání poznatků, ale i vnímání charakteristik poznatků vzešlých z výzkumů a aktérů procesu (akademika a učitele) a jejich sociálního systému. Pilotní šetření a ověření kvality nástrojů je fází předcházející ostré fázi, ve které se budou data sbírat u náhodně vybraného souboru a která má za cíl identifikovat vnímanou úroveň transferu poznatků z pedagogického výzkumu. V současnosti je kladen důraz na přenositelnost – transfer výzkumných poznatků do praxe (např. OECD nebo WERA apod). V ČR se objevuje až v posledních letech (Kuřina 2013). Rogersova (2003) teorie hovoří o 4 elementech, které se významně účastní transferu nových poznatků do praxe. Jedná se o produkt, aktéry transferu, kanály a čas. Transfer jako proces přenosu nových poznatků je možno zpřehlednit do 6 fází (Becheikh, et al., 2010). Havelock (1971) k uvedeným teoriím nabízí referenční rámec, který popisuje propast mezi teorií a praxí (McIntre, 2005; aj.). Zahrnuje do něj sociální (sub)systémy a bariéry plynoucí z přenosu informací mezi nimi. Uvedené teorie jsou základem pro výzkumné otázky a přesnou operacionalizaci základních elementů – výzkumných konstruktů. S uvedenými konstrukty pracují v operacionální podobě uvedení autoři, ale i např. Estabrook, et. al. (2006). Pilotáž byla zaměřena na ověření kvality operacionalizace základních výzkumných konstruktů – konstruktovou validitu. Data byla sbírána na všech úrovních měření (od kategoriálních – demografické, ordinální – Likertova škála až po metrická – škálování a demografické údaje). Získaných dotazníků ze strany učitele bylo 55, ze strany akademika 36. Převedená data do číselné podoby byla rozdělena do příslušných částí a podrobena multivariační analýe – konstruktové validitě (FA – PCA) a položkové analýze Cronbachovo alfa. Dále byly provedeny základní deskriptivní analýzy pro první zjištění. Pilotáž je nezbytnou fází výzkumu k ověření spolehlivosti výzkumných nástrojů. K ověření pomohly analýzy jako faktorová analýza, položková analýza aj. Získané hodnoty validity a reliability měřených konstruktů pomohly postoupit výzkum do ostré fáze. V příspěvku jsou představeny základní výsledky z pilotáže (spíše deskriptivní povahy).