Autor: Monika Součková
Klíčová slova: učitelský sbor, sociální klima učitelského sboru, dotazník KUS, případová studie
Abstrakt: Cílem příspěvku je ukázat na jednotlivých příkladech škol možnosti praktického využití dotazníku KUS, tedy jak zadání dotazníku KUS a jeho vyhodnocení pomůže školu poznat, popsat její silné stránky i problémy. Toto použití dotazníku KUS je vhodné jak pro pedagogický výzkum, tak i pro vedení dané školy. Budou ukázána obě využití. Pro popis základní školy jako organizace a charakterizaci stavu, ve kterém se škola nachází, v současnosti neexistují u nás vhodné, konsenzuálně uznávané charakteristiky. Nejen pro kvalitativní výzkumy školy by bylo vhodné mít k dispozici kvantitativní charakteristiky, které by danou školu umožnily zařadit do kontextu ostatních škol. Jednou z těchto charakteristik může být klima učitelského sboru. Klima učitelského sboru je specifičtější fenomén než klima školy a není možné je vzájemně ztotožňovat. Výzkumy však prokazují, že vztahy mezi učiteli, kteří interagují velmi úzce jak s vedením školy, tak i se žáky a jejich rodiči, mají klíčový vliv na celkové klima školy (Urbánek, 2008; Urbánek, Dvořák & Starý 2014). Učitelský sbor je také možné považovat za nositele přetrvávající identity školy. Proto i v tomto výzkumu považujeme sociální klima učitelského sboru za důležitou charakteristiku, vhodnou pro popis stavu školy. V rámci standardizace a při dalším využívání dotazníku KUS byl nashromážděn dostatečně velký soubor dat z českých základních škol. Srovnání s těmito daty (Urbánek & Chvál, 2012) nám umožňuje blíže interpretovat výsledky šetření dotazníkem KUS na konkrétní škole a zařadit tyto výsledky do kontextu ostatních základních škol v ČR. Aby to bylo možné, vytváříme soubor základních typů sociálního klimatu učitelských sborů na českých školách – to je cílem této fáze výzkumu. V příspěvku budou prezentovány tři případové studie základních škol. Na těchto třech příkladech jsou dobře patrné možnosti i limity praktického využití dotazníku KUS.