Autor: Mgr. Robert Čapek, Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, Hradec Králové, ČR
Mgr. Lenka Brabcová, Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, Hradec Králové, ČR
Anotace: Známky a jiné hodnocení bezesporu utváří vlastní žákovu představu o sobě, o vlastních schopnostech a ovlivňuje další činnost žáka, jeho motivaci a aktivitu, ale například i vztah ke škole. Dalším signál „vysílá“ klasifikace rodičům, jinak ji zase chápou učitelé. Náš výzkum se zabýval těmito významy a pokusil se o odpovědi na otázky: jak žáci vnímají známku? Jakou pro ně má motivační hodnotu, je pro ně tím hlavním ukazatelem školního úspěchu? Ovlivňuje postoj rodičů žákův pohled na známku? A také: je pro žáka důležitý komentář k jeho školnímu výsledku, mělo by slovní hodnocení známku doplňovat? Výsledky, ke kterým jsme dospěli a které v příspěvku prezentujeme jen dokazují, že hodnocení v našich školách je stále určeno známkami. Jsou samozřejmě přirozenou součástí školního prostředí. Přesto jsme zjistili, že známky sami o sobě jako jediný symbol úspěchu nestačí. Navíc neumožňují sebehodnocení žáka a někdy i negativně formují sebevědomí, což je zřejmé z některých reakcí žáků. Pokud budeme chápat výsledky našeho výzkumu jako nástin, prognózu směru, kterým se budou postoje žáka ke škole a vzdělání ubírat, musíme konstatovat, že pouhá klasifikace postupně ztrácí svůj smysl. Stala se totiž nedostatečnou odpovědí na žákovu práci, jeho aktivitu, dovednosti, snahu apod.
Článek ke stažení [PDF]: Vztah žáků a rodičů ke klasifikaci na základní škole