Proměna učitelské zpětné vazby vlivem participativního akčního výzkumu

Sekce 6: Procesy a výsledky výchovy a vzdělávání

Autoři: Roman Švaříček

Abstrakt: Příspěvek prezentuje závěry výzkumu, jehož dílčím cílem bylo prostřednictvím akčního výzkumu ovlivnit kvalitu zpětné vazby učitele. Ve výzkumu komunikace je zpětná vazba učitele nahlížena nejvýznamnější faktor podporujících učení žáka (Hattie, 2003). Na druhou stranu je zpětná vazba označována jev, který učitel nemůže dokonale plánovat (Shulman, 2005). Ukážeme, jak učitelé dosahují zvýšení frekvence a zavedení rozvinuté zpětné vazby a identifikujeme 3 jevy ovlivňující implementaci změny. Zpětnou vazbu chápeme jako informaci určenou žákovi, která jej má informovat o tom, jak probíhá proces jeho učení (Mareš, Křivohlavý, 1995). Ve výukové komunikaci přichází zpětná vazba bezprostředně poté, co žák podá nějaký výkon, a předpokládá se, že žák na jejím základě reguluje svůj další učební postup, což vede ke zlepšení jeho výkonu. Bohužel je ale frekvence zpětné vazby ve vyučování extrémně nízká a týká se především pracovní aktivity žáka (Šeďová, Švaříček, 2011). Příspěvek vychází z terénního výzkumného šetření v designu participativního akčního výzkumu. Výzkumný vzorek tvoří 4 učitelé druhého stupně základní školy, kteří nedisponovali rozsáhlejšími znalostmi pedagogické komunikace, ale byli otevření vůči změně vyučování směrem k dialogickému přístupu. Metody výzkumu byly následující: videostudie vyučovacích hodin učitelů, rozhovory s učiteli, reflektivní rozhovory nad videonahrávkami a focus group s učiteli. Proměna učitelské zpětné vazby není důsledkem implementace „vnějších“ požadavků, ale vycházela z debaty mezi badatelem a učitelem a jednalo se tak o kolaborativní změna (Somekh, 2006). Příspěvek ukazuje, jaké obtíže měli učitelé se zaváděním 4 typů zpětné vazby (verifikační, rozpracovaná, zaměřená na výsledek, zaměřená na proces). Dále přináší 3 klíčové faktory ovlivňující proměnu zpětné vazby: smysluplné provázání výuky s plánovaným cílem, způsob poskytování lešení žákům a angažovanost žáků.

Klíčová slova: N/A

Článek ke stažení [PDF]: Není k dispozici.

Title: CONVERSION OF TEACHER FEEDBACK THROUGH PARTICIPATORY ACTION RESEARCH

Abstract: The contribution presents the conclusions of research, the partial objective of which was to influence the quality of teacher feedback through action research. In the research of communication, teacher feedback is viewed by the most important factor supporting pupil learning (Hattie, 2003). On the other hand, feedback is marked by a phenomenon that the teacher cannot plan perfectly (Shulman, 2005). We will show how teachers achieve increased frequency and introduced advanced feedback and identify 3 phenomena affecting the implementation of change. We see feedback as information intended for the pupil to inform him of the process of his teaching (Mareš, Crookhead, 1995). In teaching communication, feedback comes immediately after the pupil has given some performance, and it is assumed that the pupil regulates his next teaching process, leading to an improvement in his performance. Unfortunately, the feedback rate in the teaching is extremely low and mainly applies to the working activity of the pupil (Greyhound, Šváček, 2011). The contribution is based on a field research survey in the design of participatory action research. The research sample consists of 4 primary school teachers who did not have more extensive knowledge of pedagogical communication but were open to changing teaching towards a dialogue approach. The methods of research were as follows: video studies of teacher lessons, interviews with teachers, reflective interviews over video recordings and focus group with teachers. The conversion of teacher feedback is not a result of the implementation of „external“ requirements, but it was based on a debate between the researcher and the teacher and was a collaborative change (Somekh, 2006). The contribution shows the difficulties the teachers had in introducing 4 types of feedback (verifying, elaborated, results-oriented). In addition, it provides three key factors influencing the change in feedback: the meaningful connection of teaching with the intended aim, the way in which scaffolding is provided to pupils and the involvement of pupils.

Keywords: N/A

Download the article in English [PDF]: Not available.

Diskuze