Autor: Irena Bartáková
Klíčová slova: predikční validita, průměr známek, přijímací testy, prediktor, akademický úspěch
Abstrakt: Cílem příspěvku je prezentovat vybrané výzkumy predikční validity testů, a to zejména zkoušek zakončujících středoškolské vzdělání. Pro tento přehled byly využity zdroje jak zahraniční, tak domácí. Nejpočetnější jsou studie pocházející z USA, kde je predikční validita testů detailně analyzována již od šedesátých let 20.století. Ač je pozornost zaměřena na závěrečné zkoušky na středních školách, vzhledem k menšímu počtu takovýchto studií byly do příspěvku začleněny i přehledy výzkumů zjišťujících predikční validitu přijímacích testů na vysoké školy a známek ze středních škol. Predikční validitou chápeme schopnost testu předpovídat budoucí úspěch a je jednou z jeho důležitých vlastností (Kolářová, R., Chvál, M., Zvára, K., Žák, V., Gřondilová, M. & Kekule, T., 2004). Pro její výpočet se používá regresní a korelační analýza. Mezi nejužívanější prediktory patří právě přijímací testy a hodnocení ze středních škol, přičemž porovnávání jejich vlivu je jedním z nejčastěji diskutovaných témat. Ač existuje několik definic pro akademický úspěch, jako jeho kritéria se většinou uvádějí studijní průměr během prvního ročníku studia, postup do druhého ročníku a úspěšné dokončení studia. Pro tento příspěvek jsem vyhledávala studie zabývající se predikční validitou závěrečných zkoušek, zároveň jsem ale zahrnula i práce zaměřené na zjišťování predikční validity středoškolských známek a přijímacích testů na vysoké školy. Nejvíce výsledků (600) v databázích UK a Web of Science vynesla klíčová slova predictive validity of final exams, z nich relevantních pro mou práci bylo přibližně 30. Při následném výběru prací jsem za mezní určila rok 1995, neboť přehledová studie od Burton a Ramist zahrnuje práce končící právě v tomto roce. Tento příspěvek tedy nakonec vychází z 33 studií. Ve výzkumech zaměřených na zjišťování predikční validity bylo nejlepších výsledků dosaženo při zohlednění přijímacích testů na vysoké školy společně se známkami ze střední školy. Z americké studie od Burton a Ramist (2001) vyplývá, že korelace samotných středoškolských známek a průměru známek během vysokoškolského studia dosahovala průměrné hodnoty 0,42, zatímco společně s přijímacím testem nabývala průměrné hodnoty 0,52. K obdobným výsledkům docházejí nejen další zahraniční, ale i české studie.
výsledkům docházejí nejen další zahraniční, ale i české studie.