Plenární přednášky
Autoři: Martin Bílek
Abstrakt: Kromě nezastupitelné role reálného experimentu v přírodovědném poznávání před nás naše reálné životní prostředí staví stále více prvků virtuálních prostředí, virtuálních světů apod. Děti i dospělí jsou značně motivováni experimentováním, objevováním a vlastním uchopováním se věcí. Má-li školní experiment splnit svůj účel, musí být volen tak, aby byl názorný, přiměřený věku učících se a byl proveden s dalšími požadavky na přehlednost, jednoduchost, dobrou viditelnost a respektování zásad bezpečnosti práce. To může být v některých případech natolik problematické, že učitelé v praxi na provádění experimentů raději rezignují. Může tyto požadavky splňovat i experiment virtuální (modelovaný, simulovaný)? Cílem sdělení je prezentace možností a mezí využití virtuálního prostředí při podpoře počáteční výuky přírodovědných předmětů. Jde o pokus zkoumat efektivitu využití počítačových simulací a animací ve všeobecném přírodovědném vzdělávání, a to jak samostatně, tak v nejrůznějších kombinacích s reálným experimentem. Hledány jsou zákonitosti a na nich založená doporučení pro smysluplné a efektivní využití počítačových simulací a animací, vzdálených a virtuálních laboratoří a vzdálených měření s akcentem na aktuální pedagogicko-psychologické fenomény jako jsou badatelsky orientovaný přístup, konstruktivismus, dětská pojetí, individuální učební styly, vizuální gramotnost apod. Ze závěrů provedených a analyzovaných výzkumů vyplývají některé zajímavé závěry. Proveditelný reálný experiment by sice neměl být eliminován ze školní laboratorní praxe, ale naše reálné životní prostředí před nás staví stále více prvků virtuálních prostředí, virtuálních světů, světů zprostředkovaných nekonečnými možnostmi počítačových sítí, na což musí i školní prostředí reagovat. Zprostředkované vnímání prostřednictvím virtuálních obrazů se díky masivnímu rozšíření informačních technologií stává majoritním kognitivním kanálem žáků mladšího i staršího školního věku. Přímá utilizace informací z kolem nás vnímané reality je postupně vytlačována a nahrazována přijímáním virtuálních informací. Jak tedy volit smysluplnou a didakticky efektivní kombinaci reálného, zprostředkovaného a simulovaného pozorování, měření a experimentování? Je více než zřejmé, že nyní, v době výrazného nástupu tvorby a využívání vzdálených a zejména virtuálních laboratoří a jejich dostupnosti i v mimoškolních podmínkách prostřednictvím Webu, vzrůstá potřeba nových zkoumání (především oborově – didaktického, pedagogického a pedagogicko–psychologického výzkumu) v této oblasti.
Klíčová slova: virtualizace, školní experimentální činnosti, digitální technologie
Title: On the VIRTUALISATION OF SCHOOL EXPERIMENTAL ACTIVITIES
Abstract: In addition to the irreplaceable role of a real experiment in natural knowledge, our real environment builds more and more elements of virtual environments, virtual worlds etc. Children and adults are strongly motivated by experimentation, discovery and self-grasping. If the school experiment is to fulfil its purpose, it must be chosen in such a way that it is illustrative, appropriate to the age of the learners and carried out with additional requirements for clarity, simplicity, good visibility and respect for the principles of labour safety. This may be so problematic in some cases that teachers in practice prefer to resign from conducting experiments. Can a virtual experiment (modelled, simulated) meet these requirements? The aim of the communication is to present the possibilities and limits of the use of the virtual environment in promoting initial science teaching. It is an attempt to explore the effectiveness of computer simulations and animations in general science education, both independently and in various combinations with real experiments. There are laws and recommendations based on them for the meaningful and efficient use of computer simulations and animations, remote and virtual laboratories and remote measurements with accents to current pedagogical-psychological phenomena such as research-oriented approach, constructivism, children’s conception, individual teaching styles, visual literacy etc. Some interesting conclusions emerge from the conclusions of the research carried out and analysed. While the feasible real experiment should not be eliminated from the school’s laboratory practice, our real environment is facing more and more elements of virtual environments, virtual worlds, worlds mediated by infinite computer network options, to which the school environment must respond. Intermediate perception through virtual images, thanks to the massive expansion of information technology, becomes a major cognitive channel for pupils younger and older school age. Direct utilization of information from around us perceived reality is gradually pushed out and replaced by the receipt of virtual information. So how to choose a meaningful and didactically effective combination of real, mediated and simulated observations, measurements and experimentation? It is more than obvious that, at the time of the significant onset of the creation and use of remote and, in particular, virtual laboratories and their availability, even in extracurricular conditions through the Web, there is an increasing need for new examinations (mainly in the fielddidactic, pedagogical and pedagogical) in this area.
Keywords: virtualization, school experimental activities, digital technologies
Download the article in English [PDF]: Not available.