VÝVOJ NARATIVNÍ KOMPETENCE U DĚTÍ – POZNATKY Z LONGITUDINÁLNÍHO VÝZKUMU

Autor: Jan Krása

Klíčová slova: narativní kompetence, makrostruktura, mikrostruktura, příběh

Abstrakt: Cílem příspěvku je informovat o předběžných výsledcích longitudinálního výzkumu narativní kompetence. Vývoj narativní kompetence, čili schopnosti porozumět informacím ve formě příběhu a schopnost dávat informacím strukturu příběhu, představuje vývoj komplexu různých kognitivních modulů: modul syntagmaticky členit narativní prostor (k tomu mu složí různé typy spojení: adiční, temporální či kauzativní), modul koheze (bezchybné užití anafor) a modul narativní koherence (schopnost vystavět zápletku). Činnost jednotlivých kognitivních modulů lze empiricky sledovat. Cílem výzkumu je porozumět vývoji narativní kompetence a vývoji jejich jednotlivých komponent. Metoda sběru dat je na pomezí experimentu a rozhovoru. Děti byly vyzvány, aby vyprávěly pohádku O Červené karkulce. Dále si vyslechly nově vytvořený pohádkový příběh a měly jej bezprostředně převyprávět (Curenton, 2011). Data byla sbírána longitudinálně (resp. mikrogeneticky) vždy po dvou měsících. U přepsaných příběhů byla analyzována jak mikrostruktura (Berman, 2001), tak makrostruktura (Mandler, 1984). Výsledky byly statisticky porovnány. Výzkumu se zúčastnilo 20 respondentů ve věku mezi 5 a 7 lety. Vzájemné srovnání jednotlivých proměnných ukazuje na narativní kohezi jako na významný indikátor vývoje narativní kompetence.

Článek ke stažení [PDF]