Autor: Daniela Swart
Klíčová slova: externí evaluace, školní inspekce, rozvoj školy, řízení, Německo
Abstrakt: Příspěvek reflektuje vývoj pojetí externí evaluace v rámci obecného trendu v Německé spolkové republice a konkrétních případů vybraných spolkových zemí. Hlavními výzkumnými otázkami jsou: definice cílů spojených s externí evaluací, zda a jak je dosahování těchto cílů vyhodnocováno a zda se vyhodocování cílů promítá do modifikacemetodologie externí evaluace či modifikace jejích cílů. Výchozím bodem pro zavádění systémů externí evaluace ve většině německých spolkových zemí byl tzv. PISA šok v roce 2000 a následné úvahy o možnostech zlepšení systémů vzdělávání. Externí evaluace je vnímána jako nástroj zvyšování kvality školy a evaluační systémy jsou ve spolkových zemích vystavěny na různých modelech zamýšleného působení externí evaluace. Výzkumné koncepty působení externí evaluace se soustřeďují do oblasti: prosazování standardů, lokálního rozvoje školy, získávání poznatků na úrovni systému a modifikace systémů akontability na základě získaných poznatků o kvalitě škol. Případové studie budou prováděné formou analýzy dokumentů inspektorátů, popř. evaluačních agentur tří spolkových zemí. Za primární zdroje budou v tomto případě považovány dokumenty samotných inpektorátů: programové dokumenty, evaluační studie. Z důvodu triangulace budou využity i sekundární zdroje, za které budou považovány akademické studie, zabývající se hodnocením účinků externí evaluace. Externí evaluace se v Německu rozvíjela především v rámci hledání způsobu zvyšování kvality školy. Studie efektivity externí evaluace ovšem ukazují, že mezi externí evaluací, zvyšováním kvality školy a zlepšováním výsledků žáků přímá kauzalita neexistuje. V řadě německých zemí nyní probíhá přehodnocování cílů spojených s externí evaluací a zároveň dochází k úpravám evaluačních systémů.