Sekce 6: TEORIE A PRAXE FUNGOVÁNÍ VÝCHOVNÝCH
Autoři: Vít Šťastný
Abstrakt: Cíle příspěvku jsou: (1) Analyzovat nabídku a dostupnost školních družin a klubů v České republice pro žáky základních škol (Jak přístupná jsou tato zařízení z hlediska dostupnosti a kapacity pro žáky?) (2) Analyzovat, jací žáci (z hlediska jejich socioekonomického postavení, pohlaví, školní úspěšnosti) tato školská zařízení pro zájmové vzdělávání navštěvují (Jsou tato zařízení navštěvována převážně žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí, kteří by ze strukturovaných mimoškolních aktivit mohli profitovat nejvíce?) Školní družiny a kluby jsou u nás tradičními zařízeními péče o žáky mimo vyučování. Účast na jejich aktivitách a programu je dobrovolná a zpravidla za drobný poplatek. Tato zařízení plní (mimo jiné) také sociální funkci (Pávková et al., 2002), tedy měla by vyrovnávat nestejné materiální či psychologické podmínky v rodinách, a pomoci tak zejména dětem vyrůstajícím v méně stimulujícím prostředí (Knotová, 2011, s. 55). Výsledky zahraničních výzkumů programů péče o žáky mimo vyučování naznačují pozitivní dopad účasti v těchto programech na školní absence, školní výsledky, prevenci kriminality či sociání a emoční rozvoj žáků (Mahoney, Larson, Eccles & Lord, 2005, p. 8–9; Little, Wimer & Weiss, 2007), provádí se i analýzy sociálního složení žáků (ne)navštěvujících tyto programy (Gardner, Roth, Brooks-Gunn, 2009). Z tohoto hlediska však o školních družinách a klubech v České republice pedagogický výzkum dosud přinesl jen velmi málo informací a ani MŠMT systematicky nesleduje efekty jejich působení. Použitou metodou pro dosažení stanovených cílů je sekundární analýza dat. Analyzované informace jsou čerpány ze dvou základních zdrojů: (1) výkonové výkazy MŠMT (obsahují informace o počtu školních družin a klubů, počtu žáků je navštěvujících, jejich kapacitě apod.), (2) data z longitudinálního výzkumu CLoSE (výzkum sledoval kohortu žáků zapojených v roce 2011 do šetření TIMSS a PIRLS, dotazník vyplnilo 4438 žáků 5. tříd ze 163 škol, v návazném šetření pak 6126 žáků 9. tříd). Pro analýzu dat jsou využívány postupy popisné i inferenční statistiky. Ve školním roce 2015/2016 fungovalo při 4115 školách s 1. stupněm 4020 školních družin (jen 2, 3 % primárních škol družiny nenabízelo), nicméně zapsáno v nich bylo pouze 58 % žáků. Při školách s 2. stupněm (n=2710) fungovalo 572 školních klubů, do kterých docházelo jen 8 % žáků. Předběžné výsledky naznačují nejen to, že nabídka školských zařízení pro zájmové vzdělávání je nedostatečná, ale také že socioekonomicky znevýhodnění žáci jsou v účasti na aktivitách těchto zařízení podreprezentováni.
Klíčová slova: školní družiny, školní kluby, péče o žáky v době mimo vyučování, sociálně znevýhodnění žáci
Title: Do they help schools and teams of SOCIENTIALLY DISGUSTED REQUESTS?
Abstract: The objectives of the contribution are: (1) Analyse the offer and availability of school satellites and clubs in the Czech Republic for primary school pupils (How accessible are these facilities in terms of availability and capacity for pupils?) (2) Analyse which pupils (in terms of their socio-economic status, gender, school success) attend these educational institutions for interest education (Are they mostly attended by pupils from socially disadvantaged environments who could benefit most from structured extracurricular activities?) School cooperatives and clubs are traditional facilities for the care of pupils outside of school. Participation in their activities and programme is voluntary and generally for a small fee. These facilities also have a social function (Pávková et al., 2002), which means that they should compensate for the unequal physical or psychological conditions in families, in particular to help children growing up in a less stimulating environment (Knotova, 2011, p. 55). The results of foreign research on non-teaching childcare programmes indicate a positive impact of participation in these programmes on school absences, school results, crime prevention or social and emotional development of pupils (Mahoney, Larson, Eccles & Lord, 2005, p. 8-9; Little, Wimer & Weiss, 2007), analysis of the social composition of pupils (not) attending these programmes (Gardner, Roth, Brooks-Gunn, 2009). From this point of view, however, only very little information has been provided on school cooperatives and clubs in the Czech Republic and the MŠMT does not systematically monitor the effects of their activities. The method used to achieve the targets is secondary data analysis. The information analysed is drawn from two basic sources: (1) the MŠMT performance reports (containing information on the number of school satellites and clubs, the number of pupils attending, their capacity, etc.), (2) data from the longitudin research of CLOSE (research followed the cohort of pupils involved in the TIMSS and PIRLS investigations in 2011, the questionnaire was completed by 4438 pupils in the 5th class of 163 schools, 6126 students in the follow-up). For data analysis, descriptive and incident statistics procedures are used. In the school year 2015 / 2016, 4115 schools with a 1st degree of 4020 school satellites (only 2.3% of primary schools did not offer cooperatives), but only 58% of pupils were enrolled. In schools with 2nd degree (n = 2710), 572 school clubs worked, with only 8% of pupils. Preliminary results suggest not only that the supply of schools for interest education is insufficient, but also that socio-economically disadvantaged pupils are underrepresented in the activities of these establishments.
Keywords: school cooperatives, school clubs, care of pupils outside the teaching period, Social disadvantaged pupils
Download the article in English [PDF]: Not available.