Autor: Patrícia Martinková, Irena Bartáková
Klíčová slova: přijímací testy, vysoké školy, znalostní testy, maturitní zkouška
Abstrakt: Přijímací řízení je klíčovým momentem jak pro uchazeče, tak pro samotnou vzdělávací instituci. Kvalita budoucích studentů ovlivňuje reputaci školy a naopak. Škola navíc nastavením kritérií pro přijímání může vyvíjet tlak na uchazeče a formovat jejich přípravu i budoucí výkon. Cílem této práce je přispět ke kultivaci přijímacích řízení na české vysoké školy. Snažíme se popsat nástroje a kritéria používaná v přijímacích řízeních, konfrontovat je s kritérii využívanými pro obdobné programy v zahraničí a prozkoumat možnosti implementace standardizovaných testů ve vybraných studijních programech. Z dobře připravených a validizovaných testů benefitují testovaní i uživatelé výsledků testů (AERA, APA & NCME, 2014). Výběru studentů na vysoké školy se věnuje velké množství zahraničních i několik českých studií. Např. Salvatori (2001) rozebírá výsledky 83 článků studujících reliabilitu a validitu znalostních testů, pohovorů, předchozích studijních výsledků, esejí a doporučujících dopisů aj. pro predikci úspěšnosti studia lékařských oborů. V českém prostředí jsou validizační studie přijímacích zkoušek publikovány ojediněle, méně jsou také využívány standardizované znalostní testy. Chybí studie mapující současný stav přijímacích zkoušek. V rámci této práce zkoumáme kritéria pro přijetí na české vysoké školy publikované pro rok 2017 na internetových stránkách jednotlivých fakult vysokých škol. Zaměřujeme se na magisterské programy českých lékařských fakult, kde existuje potenciál pro jednotnou znalostní přijímací zkoušku. Dále studujeme programy testující znalost anglického jazyka a programy využívající výsledky z maturitní zkoušky Matematika+. Mimo jiné sledujeme typ a délku testů a kritéria přijetí bez přijímacích zkoušek. Mapujeme, do jaké míry fakulty provádí validizační studie svých přijímacích zkoušek. Přijímací testy na české vysoké školy sestávají ve většině případů ze znalostních testů, testů studijní připravenosti nebo ústních pohovorů. Některé fakulty zohledňují i průměr známek na střední škole či úspěšné absolvovaní maturity. Přes shodné zaměření některých studijních programů se realizace testů na fakultách liší. V takových případech shledáváme potenciál pro jednotnou znalostní část přijímací zkoušky. Ta by usnadnila přijímací řízení pro uchazeče. Spojením úsilí by fakulty mohly také dospět ke kvalitněji připraveným znalostním testům s pravidelně prováděnými validizačními studiemi.