Sekce 1: TEORIE A METODA V PEDAGOGICE
Autoři: Eva Potužníková
Abstrakt: Cílem příspěvku je představit koncept přidané hodnoty ve vzdělávání a podat přehled přístupů používaných k jejímu měření v Anglii od zavedení prvního indikátoru přidané hodnoty v roce 2002 až do současnosti. V příspěvku budou rovněž posouzeny silné a slabé stránky jednotlivých přístupů. Od roku 1992 jsou v Anglii hodnoceny vzdělávací výsledky žáků prostřednictvím celoplošných standardizovaných testů. Průměrné výsledky škol jsou zveřejňovány formou tzv. „ligových tabulek“ (žebříčků škol). Předpokládá se, že školy budou skládat účty za své výstupy a v tržním prostředí budou usilovat o zlepšování výkonu, aby uspěly v konkurenci s ostatními školami (Ježková, Dvořák, & Chapman, 2010). Vzhledem k silné závislosti výsledků žáků na socioekonomickém zázemí však hrubé testové skóry vypovídají spíše o složení žáků ve škole než o její kvalitě (OECD, 2008). Od roku 2002 jsou v anglických žebříčcích škol uváděny rovněž údaje o průměrném pokroku žáků s cílem umožnit spravedlivější hodnocení škol. Po kritice jednoduché míry pokroku (Gorard, 2008; Ray et al., 2009) byl zaveden indikátor kontextově vázané přidané hodnoty (Kelly & Downey, 2010; Ryška, 2009; SVP, 2008), který byl následně nahrazen novými indikátory (Leckie & Goldstein, 2017). Příspěvek je založen na analýze dokumentů. Hlavním zdrojem informací jsou oficiální dokumenty dostupné na webových stránkách britského ministerstva školství. Dalším zdrojem jsou odborné články zabývající se měřením přidané hodnoty v Anglii. Kontextově vázaná přidaná hodnota (CVA) představuje zřejmě nejspravedlivější přístup k hodnocení efektivity škol, protože se snaží lépe oddělit „skutečné“ působení školy od socioekonomických a demografických charakteristik, které mají rovněž souvislost s výsledky žáků, ale škola je nemůže ovlivnit. Ani tento indikátor přidané hodnoty však nelze přeceňovat. Testové skóry žáků a od nich odvozené míry by bylo vhodnější používat spíše k autoevaluaci a podpoře škol než k hodnocení jejich odpovědnosti za dosahované výsledky.
Klíčová slova: přidaná hodnota ve vzdělávání, CVA, očekávaný pokrok, progress 8, žebříčky škol
Title: MEASUREMENT OF ADDED VALUE IN ENGLISH: OVERVIEW OF ACCESS USED IN YEARS 20022016
Abstract: The aim of the contribution is to present the concept of added value in education and to provide an overview of the approaches used to measure it in England from the introduction of the first indicator of added value in 2002 until now. The contribution shall also assess the strengths and weaknesses of each approach. Since 1992, pupils‘ educational results have been evaluated in England through comprehensive standardised tests. The average results of schools are published in the form of so-called „league tables‘ (school rankings). It is expected that schools will write accounts for their output and in the market environment will strive to improve performance in order to succeed in competition with other schools (Ježková, Dvořák, & Chapman, 2010). However, due to the strong dependence of pupils‘ performance on socio-economic background, the gross test scores indicate the composition of pupils at school rather than its quality (OECD, 2008). Since 2002, data on the average progress of pupils have also been reported in the English rankings schools in order to allow a fairer assessment of schools. Following criticism of the simple rate of progress (Gorard, 2008; Ray et al., 2009) introduced a contextual value added indicator (Kelly & Downey, 2010; Ryška, 2009; SVP, 2008), which was subsequently replaced by new indicators (Leckie & Goldstein, 2017). The contribution shall be based on an analysis of the documents. The main source of information is official documents available on the website of the British Ministry of Education. Other sources are expert articles dealing with the measurement of added value in England. Context-linked added value (CVA) is perhaps the fairest approach to evaluating the effectiveness of schools, as it seeks to better separate the“ real „effect of the school from the socio-economic and demographic characteristics that are also linked to the results of pupils, but the school cannot influence them. However, this value added indicator cannot be overestimated either. The test scores of pupils and their derived rates would be more appropriate to use for self-evaluation and support of schools than to assess their responsibility for the results achieved.
Keywords: value added in education, CVA, expected progress, progress 8, school rankings
Download the article in English [PDF]: Not available.