Sekce 7: VLIV TECHNOLOGIÍ V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ
Autoři: Lenka Gajzlerová
Abstrakt: Hlavním cílem výzkumu je analýza využití tabletů ve výuce a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v podmínkách současné české školy. V prezentovaném příspěvku se zaměříme na dvě dílčí části výzkumu věnující se motivaci pedagogických pracovníků pro aktivní použití nových technologiítabletů ve vzdělávání při práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. V druhé části se zaměříme na dosavadní zkušenosti pedagogických pracovníků s využitím tabletů ve vzdělávání. „Mobilní technologie jsou stále více všudypřítomné a propojené, s rozšířenými možnostmi bohatých sociálních interakcí, povědomí o kontextu a propojení skrze internet“ (Naismith et al., 2004). Pozornost se postupně přenáší od snahy zpřístupnit obsah ke snaze o integraci a sladění mobilních technologií napříč vzděláváním (Specht, M. 2009). Rostoucí zastoupení tabletů v řadě profesí, včetně vzdělávání, podtrhuje aktuálnost zvoleného tématu. Díky jednoduchosti dotykového ovládání, rozměrům a vysoké mobilitě tablet odbourává řadu častých problémů. Uživatel může mít zařízení trvale při sobě a využít širokou škálu funkcí a oblastí, které nabízí (Watts, L., Brennan, S., Phelps. R. 2012; srov. Gros, M. 2012; Rahman, S. 2012). Dotykové technologie ve vzdělávání nabízí využití nejen žákům, ale také pedagogům ve všech proudech vzdělávání, oblastech pedagogické práce i stupních od mateřské, přes základní, střední i vysokou školu (Gajzlerová, L. 2014, Kostolányová, K., Klubal, L., Gybas, V. 2016). Výzkum byl zpracován kvalitativním přístupem, technikou polostrukturovaného rozhovoru s využitím předem připravených otázek, doplňovaných o aktuální zjištění a podněty ze strany informantů. Rozhovory byly anonymizovány. Empirické šetření mělo charakter účelového (záměrného) výběru, za využití výběru kritických případů a pomocí techniky sněhové koule. Bylo osloveno třináct informantů z různých krajů. Pro zpracování byla využita technika otevřeného kódování, dále segmentace do analytických jednotek s následným axiálním kódováním. Nejdůležitější vztahy mezi kódy byly znázorněny do schémat. Z analýzy rozhovorů vyplynulo devět základních kategorií, kdy nejsilnějším motivačním prvkem pro pedagogy byly nové možnosti/impulzy, které tablet do výuky přináší (doplnění učebních materiálů, využití aplikací…). Silným prvkem motivace je využití tabletu jako pomocníka nabízející široký rozsah a obsah použití. Zkušenosti informantů jsou z pohledu času velmi rozdílné, shodovali se v sedmi základních oblastech. Důraz kladli hlavně na podmínky efektivního využití, oblast speciálních vzdělávacích potřeb, nabídku aplikací. V neposlední řadě zmiňovali řadu nevýhod a úskalí, se kterými se potýkají.
Klíčová slova: inkluzivní vzdělávání, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, digitální technologie, tablet
Title: MOTIFICATION AND TESTING OF PEDAGOGIC WORKERS FOR EDUCATION TABLETS
Abstract: The main objective of research is to analyse the use of tablets in teaching and education of pupils with special educational needs in the conditions of the current Czech school. In the present contribution we will focus on two sub-sections of research devoted to the motivation of teaching staff for the active use of new technology tablets in education while working with pupils with special educational needs. In the second part, we will focus on the experience of teachers using tablets in education. „Mobile technologies are increasingly ubiquitous and interconnected, with extended possibilities of rich social interactions, awareness of context and Internet connections“ (Naismith et al., 2004). Attention is gradually passed on from the effort to make content available to the integration and alignment of mobile technologies across education (Specht, M. 2009). The increasing representation of tablets in a number of professions, including education, underlines the current nature of the topic. Thanks to the simplicity of touch control, size and high mobility of tablets, it breaks down a number of frequent problems. The user can carry the device permanently and use the wide range of functions and areas he offers (Watts, L., Brennan, S., Phelps. R. 2012; cf. Gros, M. 2012; Rahman, S. 2012). Touch technology in education offers the use not only of pupils, but also of teachers in all courses of education, fields of pedagogical work and degrees from maternity, through primary, secondary and university schools (Gajzler, L. 2014, Kostolany, K., Klubal, L., Gybas, V. 2016). The research was developed by a qualitative approach, a technique of semi-structured conversation using pre-prepared questions, supplemented by current findings and suggestions from informants. Interviews have been anonymized. The empirical investigation had the character of purposeful (deliberate) selection, using the choice of critical cases and using the snowball technique. 13 informants from different counties were approached. An open coding technique was used for processing, further segmentation into analytical units followed by axial coding. The most important relationships between the codes were shown in the schematics. The analysis of interviews showed nine basic categories where the most powerful motivational element for teachers was the new possibilities / impulses that the tablet brings to the teaching (adding teaching materials, using applications…). A strong element of motivation is the use of the tablet as a helper offering a wide range and content of use. The experience of informants is very different from the point of view of time, they coincided in seven basic areas. The focus was mainly on the conditions of efficient use, the area of special educational needs, the range of applications. Last but not least, they mentioned a number of the disadvantages and pitfalls they face.
Keywords: Inclusive education, pupils with special educational needs, digital technologies, tablet
Download the article in English [PDF]: Not available.