Sekce 5: PROCESY A VÝSLEDKY VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ
Autoři: Martin Majcík
Abstrakt: Kruhové uspořádání je založeno na proxemické blízkosti všech účastníků výuky. Protože žáci mezi sebou nemají fyzické překážky a mohou snadněji navazovat oční kontakt s učitelem, podporuje dané uspořádání vzájemnou interakci žáků a také jejich zapojení do výuky. V tomto ohledu se kruhové uspořádání odlišuje od tradičního sálového uspořádání. Výuka v kruhu byla pozorována na vybraných gymnáziích v seminářích etické výchovy pro žáky třetího ročníku. Výzkumná otázka tedy zní: Jaké jsou charakteristiky výukové komunikace v kruhovém uspořádání třídy v semináři etické výchovy? Základním prostředkem pro realizaci výuky ve školní třídě je komunikace. Výměnu sdělení mezi učitelem a žáky během vyučování definujeme jako výukovou komunikaci (Šeďová, et al., 2012), která je dle Gavory (2005) charakteristická svým obsahem, cílem, časovým rozložením, vymezenými rolemi komunikačních partnerů a také prostorovým uspořádáním, ve kterém výuka probíhá. Tradiční prostorové uspořádání charakterizujeme jako sálové, protože lavice jsou seřazeny v řadách a žáci jsou otočeni jedním směrem k tabuli a učitelské katedře (Rosenfield, et al. 1985). Uspořádání učiteli usnadňuje zapojení žáků v průběhu samostatné práce a jejich kontrolu (Wannarka, & Ruhl, 2008). Rozdílný cíl ovšem plní kruhové uspořádání, jež je založeno na proxemické blízkosti žáků, čímž podporuje jejich vzájemné interakce (Gremmen, & Berg, 2016), protože odstraňuje fyzické překážky a umožňuje oční kontakt. Dané uspořádání tedy ovlivňuje chování komunikačních aktérů, což formuje podobu výukové komunikace. Pro realizaci výzkumného šetření byl zvolen kvalitativní přístup, aby bylo možné zkoumat reálnou podobu výukové komunikace. Pro sběr empirických dat bylo zvoleno zúčastněné a nestrukturované pozorování a rozhovor. Analýza datového korpusu byla realizována prostřednictvím otevřeného kódování (Hendl, 2005). Sběr dat probíhal na dvou záměrně vybraných gymnáziích, jež pro žáky třetího ročníku organizují volitelný seminář etické výchovy, který probíhá v kruhovém uspořádaní. Celkem byla pozorováním nashromážděna data z 16 vyučovacích hodin semináře. Rozhovory byly vedeny s učiteli těchto seminářů. Ve srovnání s komunikací v klasické výuce došlo k vymezení tří charakteristik výukové komunikace v diskuzním kruhu. Zaprvé se jedná o využití falešné diskuze, která je založena na otevřených učitelských otázkách, má tematické zaměření, ale dochází k absenci vzájemné reaktivity žáků. Druhou charakteristikou je dyadická komunikace v podobě autentického a iluzivního dialogu. Zatřetí byla vymezena spontánní diskuze, která nevzniká na základě učitelské otázky, ale je založena na vzájemné interakci žáků.
Klíčová slova: výuková komunikace, kruhové uspořádání, etická výchova, diskuze
Title: TRAINING COMMUNICATIONS IN THE ARRANGEMENTS OF THE SCHEME
Abstract: The round arrangement is based on the proxemic proximity of all participants in the teaching. As pupils do not have physical obstacles and can make eye contact with the teacher easier, they support the interaction between pupils and their involvement in teaching. In this respect, the circular arrangement differs from the traditional hall arrangement. Teaching in the circle was observed at selected Gymnasium seminars in ethical education for third-year pupils. The research question is therefore: What are the characteristics of teaching communication in the circular organisation of the class in the Ethical Education Seminar? Communication is the basic means of carrying out teaching in school class. We define the exchange of messages between teachers and pupils during the course of the course as teaching communication (Grayová, et al., 2012), which according to Gavory (2005) is characterised by its content, objective, time distribution, defined roles of communication partners and also by the spatial arrangement in which the teaching takes place. Traditional spatial layout is characterized as a hall because the benches are lined up in rows and pupils are turned one way towards the board and teacher’s department (Rosenfield, et al. 1985). The teacher’s organisation makes it easier to involve pupils during independent work and to control them (Wannarka, & Ruhl, 2008). However, the different aim is to achieve a circular arrangement based on the proxemic proximity of pupils, thereby promoting their interaction (Gremmen, & Berg, 2016), because it eliminates physical obstacles and allows eye contact. The organisation therefore affects the behaviour of communication actors, which forms the form of teaching communication. A qualitative approach has been chosen to carry out a research survey in order to examine the real form of teaching communication. For the collection of empirical data, interested and unstructured observations and interviews were selected. The analysis of the data corpus was carried out through open encoding (Hendl, 2005). Data collection took place on two deliberately selected gymnasiums, which organise an optional seminar of ethical education for third-year pupils, which takes place in a circular setting. In total, data were collected from 16 seminar lessons. Interviews were conducted with the teachers of these seminars. Compared to communication in classical teaching, there were three characteristics of teaching communication in the discussion circle. Firstly, the use of a false discussion, based on open teaching issues, has a thematic focus, but there is a lack of mutual reactivity between pupils. The second characteristic is dyadic communication in the form of authentic and illusory dialogue. Thirdly, spontaneous discussions have been defined, which are not based on a teaching question, but are based on the interaction of pupils.
Keywords: teaching communication, Circular arrangement, ethical education, discussion
Download the article in English [PDF]: Not available.