Sekce 5: PROCESY A VÝSLEDKY VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ
Autoři: Petr Trahorsch, Jan D. Bláha, Silvie R. Kučerová, Petr Knecht, Tomáš Janko
Abstrakt: Příspěvek je empiricko-výzkumnou studií zabývající se hodnocením vizuálií v učebnicích zeměpisu žáky základních škol. Cílem příspěvku je identifikovat charakteristiky vizuálií, které žáci 2. stupně ZŠ preferují a používají při vytváření geografických znalostí. Dalším cílem příspěvku je interpretovat hodnocení vizuálií žáky – tj. zda rozlišují mezi jejich estetickou funkcí a použitelností v rámci vzdělávacího procesu. Vizuálie jsou předměty a jejich zobrazení a znázornění, které člověk vnímá zrakem (Spousta, 2007). Jejich význam ve výuce zeměpisu roste (Janko, 2012). Souvisí to především s rostoucím množstvím informací, které je nutné žákovi předat v přehledné a názorné formě. Právě vizuálie mohou usnadnit pochopení složitých a komplexních jevů a procesů nebo mohou přispět k efektivnějšímu osvojení učiva (Ysar & Seremet, 2007). Při jejich nevhodné koncepci mohou být ale také příčinou vzniku miskoncepcí (Holliday, 1990). Ačkoliv je vizuální informace velmi významnou strukturní složkou učebnic kteréhokoliv předmětu (Průcha, 1998), v zeměpisu má zásadní význam. Někteří autoři (např. Behnke, 2014) dokonce označují geografii, resp. zeměpis jako vizuální vědní obor. Souvisí to s tendencí geografie zkoumat vztahy v prostoru a uchopovat jevy komplexně s důrazem na vztahy a vazby mezi jednotlivými složkami systémů, což se neobejde bez většího množství vizuálií v učebnicích tohoto předmětu. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké typy a charakteristiky vizuálií napomáhají při utváření geografických znalostí. Na základě předchozích analýz učebnic zeměpisu pro 2. stupeň ZŠ (např. Janko, 2012) byly jako podklad pro polostrukturované rozhovory (Gavora, 2006) s 22 žáky 2. stupně ZŠ vybrány všechny typy vizuálií z hlediska jejich obsahu. Rozhovor byl zaměřen na postoje, třídění a práci s vizuáliemi při řešení zadané geografické úlohy. Rozhovory byly nahrány na audio nosič, doslovně transkribovány a kvalitativně analyzovány pomocí programu Atlas.ti s užitím otevřeného kódování (Hendl, 2012). Z výsledků vyplývá, že žáci ZŠ při utváření geografických znalostí preferují hlavně fotografie, především ty působící na jejich afektivní stránku osobnosti (viz též Janko, 2012). Grafy nejsou vnímány pozitivně, pravděpodobně proto, že se vyznačují vysokým stupněm abstraktnosti. U některých žáků se projevilo propojení estetické a užitné funkce vizuálií. Ty, které se žákům líbí, považují za užitečné a naopak. Při řešení úlohy dělá žákům problém kombinovat informace z více vizuálních zdrojů najednou. Příspěvek je součástí rozsáhlejšího projektu, v rámci něhož proběhne další testování vizuálií.
Klíčová slova: vizuálie, rozhovor, materiální didaktický prostředek, didaktika geografie, žáci
Title: EVALUATION OF GEOGRAPHICAL VISUALS OF BASIC SCHOOL: PILOT STUDIES
Abstract: The contribution is an empirical research study on visual evaluation in basic school geography textbooks. The aim of the contribution is to identify the visual characteristics of pupils of 2nd grade who prefer and use them in the development of geographical knowledge. Another aim of the contribution is to interpret the evaluation of pupils‘ visualsi.e. whether they distinguish between their aesthetic function and usability in the educational process. Visuals are objects and their depiction and depiction which man perceives through the eyes (Many, 2007). Their importance in teaching geography is growing (Janko, 2012). This is mainly related to the increasing amount of information that needs to be given to the pupil in a clear and graphic form. Visuals can facilitate understanding of complex and complex phenomena and processes or contribute to a more efficient learning process (Ysar & Seremet, 2007). However, in their inappropriate conception they may also be the cause of misconception (Holliday, 1990). Although visual information is a very important structural component of textbooks of any subject (Breakthrough, 1998), it is essential in geography. Some authors (e.g. Behnke, 2014) even refer to geography or geography as a visual science field. This is linked to the tendency of geography to explore relationships in space and to grasp phenomena comprehensively with emphasis on relationships and links between different components of systems, which is not possible without more visuals in the textbooks of this subject. The aim of the research was to find out what types and characteristics of the visuals help to shape geographical knowledge. On the basis of previous analyses of geography textbooks for 2nd degree (e.g. Janko, 2012), all types of visuals in terms of their content were selected with 22 pupils in 2nd grade (Gavora, 2006) as a basis for semi-structured interviews. The interview was focused on attitudes, sorting and working with visualizations in solving the geographical task. The interviews were recorded on an audio medium, literally transcribed and qualitatively analysed using the Atlas.ti program using open coding (Hendl, 2012). The results show that the pupils of the school prefer mainly photographs, especially those on their affectionate personality (see also Janko, 2012). Graphics are not perceived positively, probably because they are characterised by a high degree of abstraction. In some pupils, the connection of aesthetic and useful functions of the visuals has manifested itself. They consider the pupils to be useful and vice versa. In solving the task, it makes it difficult for pupils to combine information from multiple visual sources at once. The contribution is part of a larger project where further testing of visuals takes place.
Keywords: visual, interview, material didactic, didactics of geography, pupils
Download the article in English [PDF]: Not available.